Metabolismus probíhá ve dvou dějích. Jedná se o anabolismus, kdy dochází k přeměně jednoduchých látek na látky složité, tvorby nových látek, které organismus dokáže využít. Při anabolismu stoupá spotřeba energie. Při katabolismu dochází k štěpení složitých látek na jednoduché látky a k odbourávání a vylučování látek. Tento děj je také doprovázen uvolňováním energie.
Metabolismus cukrů
Cukry neboli sacharidy slouží jako hlavní a rychlý zdroj energie. Vstřebávají se v tenkém střevě, rozštěpené na monosacharidy glukózu, fruktózu a galaktózu. Monosacharidy pak putují vrátnicovou žilou do jater. Zde se využívají na tvorbu zásobního cukru – glykogenu. Zásobní glykogen se v játrech využívá jako zdroj energie pro činnost tkání a glykogen ve svalech pro činnost kosterní svaloviny. Metabolismus cukrů je ovlivněn hormony inzulinem a adrenalinem.
Metabolismus tuků
Tuky se v organismu skladují ve formě zásobního tuku v podkožním vazivu a v okolí dutiny břišní. Zásobní tuk je také významným zdrojem energie a slouží jako tepelná a mechanická izolace organismu ledvin nebo oka. K štěpení tuku dochází ve střevech pomocí pankreatické lipázy na glycerol a mastné kyseliny a glycerol je poté využit na tvorbu glykogenu. Metabolismus tuků je ovlivněn hormony: tyroxinem, adrenalinem a růstovým hormonem.
Metabolismus bílkovin
Bílkoviny neboli proteiny jsou součástí buněk, štěpí se v tenkém střevě na aminokyseliny, které se vstřebávají do krve. Aminokyseliny jsou potřebné pro slučování bílkovinných enzymů, hormonů, jako zdroj energie a pro přestavbu na cukry a tuky. Nedostatek bílkovin, například při hladovění, způsobuje v organismu negativní dusíkovou bilanci, což je stav při kterém převažuje výdej bílkovin nad jejich příjmem. Dusíková bilance představuje rovnováhu v příjmu a výdeji bílkovin. Tvorba bílkovin je podporována růstovým hormonem, inzulinem a pohlavními hormony. Glukokortikoidy naopak snižují tvorbu bílkovin.
Metabolismus vody a minerálních látek
Tento typ metabolismu je základní a bez něj nelze cukry, tuky ani bílkoviny metabolizovat. Voda patří mezi důležitou složku vnitřního prostředí a její množství se postupně s přibývajícím věkem mění. Organismus obsahuje zhruba 70% vody a 5% anorganických látek.
Nejvíce vody je ve svalech, kůži a krevní plazmě. Voda hraje důležitou roli při termoregulaci a její vylučování se odvíjí od rovnováhy kyselých a zásaditých látek. Při poruše rovnováhy vnitřního prostředí na stranu zásaditou, dochází v organismu k zadržování vody a vznikají otoky. Metabolismus vody podléhá nervovému a hormonálnímu řízení. Metabolismus vody ovlivňuje antidiuretický hormon, hormony kůry nadledvinek a hormony štítné žlázy.
Složení stravy
Správná strava by měla obsahovat veškeré základní živiny, které vedou k normálnímu růstu, obnově a udržování tkání. Tyto živiny by měly být získávány z pestré škály potravin. Výživa by neměla být stereotypní, protože se významně podílí na ovlivnění našeho zdraví a životní pohody. Je škodlivé přijímat příliš málo nebo naopak příliš mnoho potravy. Mezi doporučené složení potravy patří:
- bílkoviny -15-20%
- tuky 25-30%
- cukry 50-60%
- voda -2 litry denně